Komunistický svaz mládeže Československa byl založen v Praze 20. února 1921. Vznikl na internacionální bázi sloučením několika národnostně strukturovaných levicově orientovaných mládežnických organizací. Organizačně poté spadal pod Komunistickou internacionálu mládeže (KIM). Za hlavní úkol si svaz vytkl získávat do svých řad levicovou mládež především v dělnickém a rolnickém prostředí a vychovávat ji v intencích aktivního marxisticko-leninského učení. Za tímto účelem například v roce 1925 založili první ústřední školu Komsomolu – Leninskou školu. Významného vlivu dosáhl svaz hlavně v období hospodářské krize, kdy tvořilo jeho členskou základnu více než 24 tisíc chlapců a dívek. V průběhu dvacátých a třicátých let neušel radikálně vystupující svaz pozornosti čs. policejních orgánů a několikrát se nuceně uchýlil do ilegality. Mezi tiskové orgány svazu se řadily, např. Mladý komunista, Komunistická mládež, Pravda mládeže nebo Mladá garda. K čelným představitelům svazu patřili např. Karel Aksamit (1897–1944), Otto Synek (1900–1941), Augustin Schramm (1907–1948), ale třeba i Jan Zika (1902–1942) nebo Jan Šverma (1901–1944). Z rozhodnutí KSČ a KIM se Komsomol vzdal v roce 1936 samostatné činnosti a dal podnět ke vzniku Svazu mladých (ve všech národnostních mutacích), který měl usnadnit sloučení všech mládežnických organizací na bázi bezpodmínečného přátelství k Sovětskému svazu a boji proti fašismu (1).
Komunistický svaz mládeže Československa byl založen v Praze 20. února 1921. Vznikl na internacionální bázi sloučením několika národnostně strukturovaných levicově orientovaných mládežnických organizací. Organizačně poté spadal pod Komunistickou internacionálu mládeže (KIM). Za hlavní úkol si svaz vytkl získávat do svých řad levicovou mládež především v dělnickém a rolnickém prostředí a vychovávat ji v intencích aktivního marxisticko-leninského učení. Za tímto účelem například v roce 1925 založili první ústřední školu Komsomolu – Leninskou školu. Významného vlivu dosáhl svaz hlavně v období hospodářské krize, kdy tvořilo jeho členskou základnu více než 24 tisíc chlapců a dívek. V průběhu dvacátých a třicátých let neušel radikálně vystupující svaz pozornosti čs. policejních orgánů a několikrát se nuceně uchýlil do ilegality. Mezi tiskové orgány svazu se řadily, např. Mladý komunista, Komunistická mládež, Pravda mládeže nebo Mladá garda. K čelným představitelům svazu patřili např. Karel Aksamit (1897–1944), Otto Synek (1900–1941), Augustin Schramm (1907–1948), ale třeba i Jan Zika (1902–1942) nebo Jan Šverma (1901–1944). Z rozhodnutí KSČ a KIM se Komsomol vzdal v roce 1936 samostatné činnosti a dal podnět ke vzniku Svazu mladých (ve všech národnostních mutacích), který měl usnadnit sloučení všech mládežnických organizací na bázi bezpodmínečného přátelství k Sovětskému svazu a boji proti fašismu (1).