Košický vládní program byl klíčovým programovým dokumentem poválečného Československa, který v osvobozených Košicích 5. dubna 1945 přijala nová československá vláda na své první schůzi. Program samotný byl výsledkem společných jednání londýnské exilové vlády s moskevskými komunisty a v 16 bodech vytyčil hlavní zásady budování nové, poválečné republiky.

Podle něj se již neměl opakovat rozkol předválečné republiky a hlavním principem nového státu se měla stát národní jednota Čechů a Slováků. To se projevilo na mnoha úrovních. Vládní program nastínil zásady, podle kterých měli být potrestáni neloajální příslušníci německé a maďarské “menšiny” a další zrádci a kolaboranti.

Slíbena byla rovněž rozsáhlá “očista” a obnova hospodářského a politického života národa. Lidé označení nebo odsouzení za kolaboraci byli vyloučeni z národního společenství, majetek jim byl vzat do národní správy (1).

Určujícím motivem Košického programu bylo přihlášení se k mezinárodní orientaci na Sovětský svaz jako vítěze nad nacismem a osvoboditele Československa (2).

Přijetím Košického vládního programu tak československá vláda deklarovala své úsilí o zásadní a trvalou proměnu československého státního a společenského života.

 

(1) Diskurz národní očisty byl naprosto zásadní pro první poválečné měsíce. Více v Matěj SPURNÝ, Nejsou jako my: česká společnost a menšiny v pohraničí (1945–1960), Praha 2011, str. 82–236.

(2) O Československu mezi “Východem a Západem” pojednává kniha Christiane BRENNER – Blanka PSCHEIDTOVÁ, Mezi Východem a Západem: české politické diskurzy 1945–1948, Praha 2015.

Literatura:

Christiane BRENNER – Blanka PSCHEIDTOVÁ, Mezi Východem a Západem: české politické diskurzy 1945–1948, Praha 2015.

Jakub RÁKOSNÍK – Matěj SPURNÝ – Jiří ŠTAIF, Milníky moderních českých dějin: krize konsenzu a legitimity v letech 1848–1989, Praha 2018.

Karolina ADAMOVÁ – Antonín LOJEK – Karel SCHELLE – Jaromír TAUCHEN, Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát, Praha 2015.