Technologie jsou součástí aspektů lidské reakce na vývoj vědy, kultury, ekonomiky, politiky v daných historických kontextech. V jistém smyslu mají technologie ze své podstaty aktivní potenciál ovlivňovat, zároveň jsou však produktem společnosti, doby a ideologie, která je využívá.  Fotografie i film „se staly běžným společenským imperativem“ (1). Fotografie hrají svou roli v policejních registrech, ve válečném zpravodajstvích, špionáži, společenských fotografiích i v soukromé rovině fotoalb a vzpomínkových portrétů. Moc obrazu pracuje s psychologií i kvalitou. Obraz dokáže transformovat kvantitu v požadovanou kvalitu, ovlivňovat a umožňovat prostup cílených jevů interakcí odrážením, vyvoláváním konfliktů či usilováním o odhalení skrytých protikladů. Konflikty uvnitř záběru obrazu jsou důležitou strategickou, potenciální silou. Následná interakce obrazů pak naplno umožní rozvinutí žádaného významu. Dle Johna Bergera jde o „přehlížení obrazu informativně-dokumentární povahy dle nastaveného diktátu způsobu vidění“ (2).

 

(1) Geoffrey BATCHEN, Burning with Desire: The Conception of Photography, Cambridge 1997, s. 36.

(2) John BERGER, O pohledu, Praha 1980.