Museum Klementa Gottwalda (dále jen MKG) vzniklo v roce 1952 jako zcela nová instituce usnesením vlády, nejprve jako Museum revolučního hnutí (1), a až následně po smrti prvního dělnického prezidenta bylo pojmenováno jeho jménem (2). Po celou dobu fungovalo v neorenesanční budově bývalé spořitelny v Rytířské ulici v Praze, kde sídlil i Ústav dějin Komunistické strany Československa (dále KSČ).  V Řádu vědecké práce MKG z roku 1956 je stanoveno jasné poslání: „MKG je politicko-výchovným ústavem, který pod ideologickým vedením Ústavu dějin KSČ plní tyto hlavní úkoly: 1) popularizuje ve spojitosti s denními úkoly a usneseními strany a vlády dějiny dělnického hnutí a historii KSČ, jako uplatnění marxismu-leninismu v praxi. Je významným pomocníkem při prohlubování studia účastníků stranického školení. 2) Pečuje o výstavbu a řídí provoz všech poboček, poskytuje jim pomoc při plnění politicko-osvětových úkolů. 3) Poskytuje jak ideovou, tak organizační pomoc masovým organizacím a institucím při pořádání exposic a vydávání materiálu z čsl. dělnického hnutí a historie KSČ, ze života a díla Klementa Gottwalda.“ (3)

Informace o expozicích a výstavách muzea mají samostatné heslo ve slovníku.

V činnosti muzea byl kladen velký důraz na lektorské výklady a doprovodný program. Samozřejmostí se už od počátku staly besedy, promítání dokumentárních filmů. V návaznosti na spolupráci s kolektivy se v muzeu konaly slavnostní akce – pionýrské sliby, předávání resortních vyznamenání či občanských průkazů. 

Zároveň MKG prakticky fungovalo jako metodické pracoviště muzejní prezentace moderních čs. dějin. Nejen, že jeho expozice byla vlastně neustále aktualizována až do současnosti, ale jeho pracovníci se stejně jako externí historikové účastnili přímo příprav expozic a výstav v regionech (od muzeí až po síně tradic). (4)

MKG, muzeum dějin KSČ a revolučních bojů čs. lidu (po roce 1974 upraveno na dějin revolučního dělnického hnutí), zaniklo k 31. lednu 1990. 

Protože se zachovala většina jeho fondů v rámci jednoho celku, lze průběžně v dostatečném časovém odstupu pracovat s artefakty i archiváliemi v novém kontextu a zároveň poznávat koncepce a vývoj vzorového muzejního pracoviště své doby. Jako ústřední stranické muzeum, instituce podléhající přímé ideové i správní kontrole KSČ, patřilo do úzce tematicky profilované složky kulturních institucí, jejichž hlavním úkolem byla aktivizace společnosti a průběžná agitace v intencích vládní stranou schválených témat současnosti a výhledů do budoucnosti (5). Tomuto zaměření a silné ideové kontrole plně odpovídala obsahová náplň činnosti muzea i jeho propagace.

Pobočky MKG:

Museum počátků československého dělnického hnutí v Praze – Břevnově, v domě U Kaštanu

Dům redakce komunistických časopisů ve Vrútkách

Výstava darů Klementu Gottwaldovi v Lobkovickém paláci na Pražském hradě

Rodný dům Klementa Gottwalda v Dědicích 

Muzeum Julia Fučíka

Projednávalo se i zřízení poboček MKG v Brně a Ostravě, kde nakonec vznikla samostatná regionální stranická muzea. (6)

 

(1) Archiv Národního muzea (dále ANM), fond Sbírka Muzea dělnického hnutí (dále SMDH), nezpracováno. Národní archiv (dále NA) v Praze, fond 1065 – ÚD KSČ, kart. 113, a. j. 815, Oznámení vlády o zřízení Musea revolučního hnutí v Praze podle usnesení vlády ze dne 29. dubna 1952, usnesení politického sekretariátu ÚV KSČ z 2. dubna 1952 a usnesení vlády z 29. dubna 1952.

(2) O přejmenování MKG a určení jeho poboček rozhodla Státní komise pro uctění památky Klementa Gottwalda na své 1. schůzi 26. 5. 1953. „… po stránce ideologické bude provedena jen částečná změna“ /muzea/ – pozn. autora.  NA v Praze, fond 1065 – ÚD KSČ, kart. 113, a. j. 812.

(3) NA v Praze, fond 1065 – ÚD KSČ, kart. 114, a. j. 796, Řád vědecké práce Musea Klementa Gottwalda (3. 1. 1956).

(4) Např. v roce 1960 se MKG podílelo na vybudování památníku B. Šmerala v Třebíči vypracováním scénáře a pomáhalo při instalaci památníků A. Staška a I. Olbrachta v Semilech. Pracovníci připravili v závodech, školách a organizacích 26 přednášek a besed a publikovali 10 článků v časopisech. NA v Praze, fond 1065 – Ústav dějin KSČ, kart. 114, a. j. 815, Zpráva o činnosti MKG za rok 1960.

(5) Ústřední stranická muzea byla pod odborným vedením ÚD KSČ a navíc při jejich zřízení byla řízením práce a ideového pojetí expozic pověřena Ideová rada MKG.

(6) NA v Praze, fond 1065 – ÚD KSČ, kart. 114, a. j. 822, Dopis min. Z. Nejedlému s rozpisem finančních potřeb na nejdůležitější úkoly ÚD KSČ na roky 1956 – 1960, 21. 12. 1955. NA v Praze, fond 1065 – ÚD KSČ, kart. 114, a. j. 813, Schůze sekretariátu ÚV KSČ. Návrh na zřízení pobočky MKG v Brně a Ostravě, 20. 1. 1956.

Obr.: Tisk k výročí Muzea Klementa Gottwalda. 1954-1984, album k 30. výročí vzniku MKG, Archiv Národního muzea, Fond Sbírka Muzea dělnického hnutí, nezpracováno.