Památník třídních bojů a vítězství v Babicích

Jako součást Západomoravského muzea v Třebíči (1) byl v roce 1981 slavnostně otevřen „Památník třídních bojů a vítězství v Babicích“ a to jako expozice muzea dokumentující „třídní boj na vesnici“ (2). Památník umístěný v budově bývalé školy, kde byli v červenci 1951 zavražděni tři funkcionáři  babického MNV (3) disponoval výstavní plochou 300 m² a v roce svého otevření vykázal návštěvnost 2.000 osob (4). Vyznění expozice zcela odpovídalo tehdejší interpretaci teroristického útoku, který se dlouhodobě stal významnou součástí komunistické propagandy. Mimo babický památník byl celý případ podrobně dokumentován rovněž i v expozici Muzea Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra v Praze (dnešní Muzeum Policie České republiky) nebo se stal předlohou pro jeden z dílů prominentního propagandistického seriálu Třicet případů majora Zemana (5).

Pamětní síň připomínající tragickou událost vznikla v bývalé škole už v roce 1954 (od roku 1951 byla na školní budově umístěna pamětní deska). Památník zanikl v roce 1990 a rovněž byla v průběhu 90. let sejmuta i pamětní deska.

 

(1) Dnes Muzeum Vysočiny Třebíč.

(2) Archiv Národního muzea, fond RNM – Muzeologické informační a studijní středisko (1956 – 1998), „muzejní dotazníková akce – Památník třídních bojů a vítězství v Babicích“, karton č. 56, bez inv. č.

(3) Viz Michal STEHLÍK, Babické vraždy 1951, Praha 2016.

(4) Viz Archiv Národního muzea, fond RNM – Muzeologické informační a studijní středisko (1956 – 1998), „muzejní dotazníková akce – Památník třídních bojů a vítězství v Babicích“, karton č. 56, bez inv. č. Památník, nevlastnící žádný sbírkový fond rovněž nevyvíjel publikační činnost. Bylo v něm však možno zakoupit knihu tehdy známého publicisty Oty Holuba (1930 – 1992) Vlčí komando, dobově tendenční popis osudových událostí v Babicích. Kniha dosáhla nemalého nákladu 28.000 kusů. Viz Ota HOLUB, Vlčí komando, Praha 1981.

(5) Režie Jiří Sequens (1922 – 2008), díl 10. (1953) s názvem Vrah se skrývá v poli.