Rudá odborová internacionála, ROI (Krasnyj internacional profsojuzov, Profintern, Rote Gewerkschaftsinternationale, RGI, Red International of Labour Union, RILU) byla mezinárodní komunistickou organizací odborů v letech 1921–1937.
ROI vznikla jako pobočná organizace Komunistické internacionály (KI) v červenci 1921 v Moskvě. Kromě sovětských odborů sdružovala hlavně prokomunistické menšiny v reformistických odborových svazech, z evropských centrál se k ní hlásily československé Rudé odbory a francouzská ústředna Confédération générale du travail unitaire. Poměrně značný ohlas vzbudila její činnost i v třetím světě.
Úkolem ROI bylo provádět takovou odborovou politiku, která by odpovídala potřebám mezinárodního komunistického hnutí a SSSR. Základním úkolem revolučních odborových svazů se měla stát „výchova mas k násilnému svržení kapitalismu“. Odborové svazy se tak stávaly „školou a dílnou komunismu“. Svého cíle mohly dosáhnout jen v těsné spolupráci s komunistickými stranami a v nejužším spojení s masami a jejich denními potřebami či očekáváními.
Na počátku 20. let prosazovala ROI společně s KI politiku jednotné fronty s ostatními dělníky na „základě boje dělníků za skývu chleba, za existenci“. Proti reformistickým vůdcům měl být veden boj jen v případě, kdyby oslabovali třídní solidaritu.
V roce 1928, v souvislosti s procesem bolševizace, se prosadila „nová stávková strategie“, založená na požadavku samostatného vedení stávkových bojů, i „přes hlavy“ reformistických předáků. Vedení takových bojů vyžadovalo především získat masy a proniknout do závodů, hlavně velkých: „Každý podnik, každý závod musí se stát naší pevností. Pouze v případě, budeme-li uprostřed mas, budeme nezničitelnými.“ Tento konfrontační postoj, zaměřený vlastně nejvíce proti nepřátelům v „nejbližším zákopu“, tj. proti sociální demokracii a jejím vůdcům, kteří byli označováni za „sociálfašisty“, se ukázal jako tragická chyba a přispěl k oslabení levice zejména v Německu.
V polovině 30. let udělala zahraniční politika SSSR a KI další obrat směrem k široké spolupráci se západními demokraciemi a politice jednotné fronty. ROI představovala překážku v uskutečňování této politiky, a proto byla na konci roku 1937 zrušena.
Rudá odborová internacionála, ROI (Krasnyj internacional profsojuzov, Profintern, Rote Gewerkschaftsinternationale, RGI, Red International of Labour Union, RILU) byla mezinárodní komunistickou organizací odborů v letech 1921–1937.
ROI vznikla jako pobočná organizace Komunistické internacionály (KI) v červenci 1921 v Moskvě. Kromě sovětských odborů sdružovala hlavně prokomunistické menšiny v reformistických odborových svazech, z evropských centrál se k ní hlásily československé Rudé odbory a francouzská ústředna Confédération générale du travail unitaire. Poměrně značný ohlas vzbudila její činnost i v třetím světě.
Úkolem ROI bylo provádět takovou odborovou politiku, která by odpovídala potřebám mezinárodního komunistického hnutí a SSSR. Základním úkolem revolučních odborových svazů se měla stát „výchova mas k násilnému svržení kapitalismu“. Odborové svazy se tak stávaly „školou a dílnou komunismu“. Svého cíle mohly dosáhnout jen v těsné spolupráci s komunistickými stranami a v nejužším spojení s masami a jejich denními potřebami či očekáváními.
Na počátku 20. let prosazovala ROI společně s KI politiku jednotné fronty s ostatními dělníky na „základě boje dělníků za skývu chleba, za existenci“. Proti reformistickým vůdcům měl být veden boj jen v případě, kdyby oslabovali třídní solidaritu.
V roce 1928, v souvislosti s procesem bolševizace, se prosadila „nová stávková strategie“, založená na požadavku samostatného vedení stávkových bojů, i „přes hlavy“ reformistických předáků. Vedení takových bojů vyžadovalo především získat masy a proniknout do závodů, hlavně velkých: „Každý podnik, každý závod musí se stát naší pevností. Pouze v případě, budeme-li uprostřed mas, budeme nezničitelnými.“ Tento konfrontační postoj, zaměřený vlastně nejvíce proti nepřátelům v „nejbližším zákopu“, tj. proti sociální demokracii a jejím vůdcům, kteří byli označováni za „sociálfašisty“, se ukázal jako tragická chyba a přispěl k oslabení levice zejména v Německu.
V polovině 30. let udělala zahraniční politika SSSR a KI další obrat směrem k široké spolupráci se západními demokraciemi a politice jednotné fronty. ROI představovala překážku v uskutečňování této politiky, a proto byla na konci roku 1937 zrušena.