Rudé květy představovaly dělnickou obdobu měšťanských beletristických rodinných časopisů a doplňovaly tak portfolio vydávaných periodik Tiskového družstva Českoslovanské sociálně-demokratické strany. Dělnickým čtenářům měly zprostředkovat elitní kulturu, kterou bohatším vrstvám nabízela exkluzivnější Zlatá Praha či Světozor, a zároveň nahradit mezi nimi oblíbená levná a zábavná lidová periodika, jakými byly Besedy lidu. „Rudé květy chtějí býti předně sbírkou dobré a přístupné četby zábavné i poučné pro lid a zájmům lidu sloužící. A za druhé má býti jimi učiněn pokus o orgán pro umění sociální, u nás klíčící, o umění, které čerpá svou sílu a působnost z velikých revolučních a emancipačních myšlének sociálních a kulturních.“ (1) Počáteční formát, navazující na tradiční podobu těchto časopisů z konce 19. století, byl záhy nahrazen moderní, zábavnější, méně výchovnou, zpravodajsky orientovanou podobou s moderní grafikou po vzoru úspěšného Českého světa. Základem byly zpravodajské fotografie, jejichž půltonová reprodukce umožnila rychlý a levný tisk obrazového materiálu a proměnila podobu dobového periodického tisku. V programovém vysvětlení tohoto obratu od vzdělávacích snah k atraktivnosti a zábavnosti se redakce hlásila k snaze být atraktivní, ale neparazitovat na neštěstí druhých jako v případě jiného dobového senzačního tisku.
Rudé květy představovaly dělnickou obdobu měšťanských beletristických rodinných časopisů a doplňovaly tak portfolio vydávaných periodik Tiskového družstva Českoslovanské sociálně-demokratické strany. Dělnickým čtenářům měly zprostředkovat elitní kulturu, kterou bohatším vrstvám nabízela exkluzivnější Zlatá Praha či Světozor, a zároveň nahradit mezi nimi oblíbená levná a zábavná lidová periodika, jakými byly Besedy lidu. „Rudé květy chtějí býti předně sbírkou dobré a přístupné četby zábavné i poučné pro lid a zájmům lidu sloužící. A za druhé má býti jimi učiněn pokus o orgán pro umění sociální, u nás klíčící, o umění, které čerpá svou sílu a působnost z velikých revolučních a emancipačních myšlének sociálních a kulturních.“ (1) Počáteční formát, navazující na tradiční podobu těchto časopisů z konce 19. století, byl záhy nahrazen moderní, zábavnější, méně výchovnou, zpravodajsky orientovanou podobou s moderní grafikou po vzoru úspěšného Českého světa. Základem byly zpravodajské fotografie, jejichž půltonová reprodukce umožnila rychlý a levný tisk obrazového materiálu a proměnila podobu dobového periodického tisku. V programovém vysvětlení tohoto obratu od vzdělávacích snah k atraktivnosti a zábavnosti se redakce hlásila k snaze být atraktivní, ale neparazitovat na neštěstí druhých jako v případě jiného dobového senzačního tisku.