V. sjezd KSČ bylo stranické shromáždění konané 18.–23. února 1929 v pražských Holešovicích. Jeho hlavním výsledkem bylo zvolení skupiny kolem Klementa Gottwalda do čela strany (tzv. karlínští hoši) a porážka frakce zakládající stranu počátkem 20. let, která byla označena za oportunistickou. Gottwaldovo vedení se následně vyznačovalo pevnější vazbou na sovětské vedení a Kominternu (1).
Gottwald se v kandidátském projevu na sjezdu přihlásil k radikální kritice československého státu, když jej označil za „výsledek imperialistické války, nikoliv dlouhodobého vývoje českého a slovenského národa“ (2). Výsledkem byl kromě nastavení nového kurzu také masivní odchod až 40 tisíc členů strany a následná kritika vyjádřená v prohlášení Spisovatelé komunisté komunistickým dělníkům, známém také jako Manifest sedmi (3). Jednalo se o vystoupení levicových spisovatelů kritizujících bolševizující obrat KSČ.
V. sjezd KSČ bylo stranické shromáždění konané 18.–23. února 1929 v pražských Holešovicích. Jeho hlavním výsledkem bylo zvolení skupiny kolem Klementa Gottwalda do čela strany (tzv. karlínští hoši) a porážka frakce zakládající stranu počátkem 20. let, která byla označena za oportunistickou. Gottwaldovo vedení se následně vyznačovalo pevnější vazbou na sovětské vedení a Kominternu (1).
Gottwald se v kandidátském projevu na sjezdu přihlásil k radikální kritice československého státu, když jej označil za „výsledek imperialistické války, nikoliv dlouhodobého vývoje českého a slovenského národa“ (2). Výsledkem byl kromě nastavení nového kurzu také masivní odchod až 40 tisíc členů strany a následná kritika vyjádřená v prohlášení Spisovatelé komunisté komunistickým dělníkům, známém také jako Manifest sedmi (3). Jednalo se o vystoupení levicových spisovatelů kritizujících bolševizující obrat KSČ.