Jednalo se o jedno z největších vystoupení dělnictva během Velké hospodářské krize ve 30. letech. Stávka byla zahájena 23. března na dole Humboldt II v reakci na propouštění horníků a zprávy o chystaném snížení mezd. Krátce po vypuknutí stávky byl ustaven stávkový výbor, ve kterém měly početné zastoupení komunistické odbory. Vzhledem k rozsahu stávky, kdy práci na Mostecku zastavilo více než 25 000 horníků, se jí pokusila KSČ využít ve svůj prospěch a do jejího průběhu se aktivně zapojuje stranické vedení, včetně Klementa Gottwalda a Antonína Zápotockého. Mezi hlavní požadavky stávky patřilo zastavení propouštění horníků, zajištění stávající výše mezd, prodloužení kolektivní smlouvy a zkrácení pracovní doby na šest hodin denně (1).
V průběhu stávky se konaly menší podporující stávky na Ostravsku a na Kladensku. Situace na Mostecku nejvíc vyeskalovala 13. 4., kdy byli po srážce s četnictvem zastřeleni Jan Kříž a Josef Ševčík (2). Jejich následná pohřeb se stal manifestací s téměř padesáti tisícovou účastí (3). Ke konci měsíce se začala drolit původní manifestovaná jednota hornictva, kdy se rozcházely představy komunistické a nekomunistické části stávkujících. Stávka byla 20. 4. ukončena dohodou o částečném splnění požadavků horníků (nesnižování mezd a konec propouštění) (4). Ve výsledku se jednalo o jednu z nejúspěšnějších akcí svého typu v meziválečném Československu.
Jednalo se o jedno z největších vystoupení dělnictva během Velké hospodářské krize ve 30. letech. Stávka byla zahájena 23. března na dole Humboldt II v reakci na propouštění horníků a zprávy o chystaném snížení mezd. Krátce po vypuknutí stávky byl ustaven stávkový výbor, ve kterém měly početné zastoupení komunistické odbory. Vzhledem k rozsahu stávky, kdy práci na Mostecku zastavilo více než 25 000 horníků, se jí pokusila KSČ využít ve svůj prospěch a do jejího průběhu se aktivně zapojuje stranické vedení, včetně Klementa Gottwalda a Antonína Zápotockého. Mezi hlavní požadavky stávky patřilo zastavení propouštění horníků, zajištění stávající výše mezd, prodloužení kolektivní smlouvy a zkrácení pracovní doby na šest hodin denně (1).
V průběhu stávky se konaly menší podporující stávky na Ostravsku a na Kladensku. Situace na Mostecku nejvíc vyeskalovala 13. 4., kdy byli po srážce s četnictvem zastřeleni Jan Kříž a Josef Ševčík (2). Jejich následná pohřeb se stal manifestací s téměř padesáti tisícovou účastí (3). Ke konci měsíce se začala drolit původní manifestovaná jednota hornictva, kdy se rozcházely představy komunistické a nekomunistické části stávkujících. Stávka byla 20. 4. ukončena dohodou o částečném splnění požadavků horníků (nesnižování mezd a konec propouštění) (4). Ve výsledku se jednalo o jednu z nejúspěšnějších akcí svého typu v meziválečném Československu.