Tzv. Fučíkův odznak (či „fučíkovská akce“) byl hlavním nástrojem kampaně zaměřené na čtenáře, jejímž úkolem byla výchova nové, socialistické mládeže. Akce byla zahájena dle rozhodnutí a směrnic Ústředního výboru Československého svazu mládeže v roce 1949, tedy krátce po vzniku Svazu, v němž se pod mocenským tlakem KSČ sloučily všechny dosavadní organizace mládeže.

Dle ideologických směrnic ČSM měly být zakládány Fučíkovy kluby a čtenářské kroužky, v nichž se měla mládež četbou vybrané literatury ideově zocelit, získat žádoucí světonázor a upevnit svůj kladný vztah k socialismu. Aby zájemce získal Fučíkův odznak, musel se stát členem tohoto čtenářského kroužku při místní organizaci ČSM, přečíst jedenáct vybraných knih a zhlédnout pět filmů. Přesný návod ke studiu a doporučené materiály byly prezentovány v doprovodných brožurách a metodikách, přičemž ve fondu Julius Fučík a Gusta Fučíková se nachází již první z nich, vydaná v roce 1950. Pokud student úspěšně složil závěrečnou zkoušku, získal Průkaz nositele Fučíkova odznaku, samozřejmě samotný odznak, jenž se dochoval ve starší a novější variantě, a navíc se směl honosit čestným titulem „fučíkovec“.

Součástí expozice bylo také několik dobových fotografií dokumentujících praxi kolem Fučíkova odznaku: fotografie Gusty Fučíkové u pulpitu ve tvaru starší verze Fučíkova odznaku při projevu u příležitosti závěrečných zkoušek prvního ročníku Fučíkova odznaku v roce 1949; fotografie skupiny svazáků ve školních lavicích, studující a diskutující materiály k získání Fučíkova odznaku; nebo fotografie skupiny děvčat v síni tradic Julia Fučíka. Vedle Fučíkových čtenářských odznaků byly vystaveny také další odznaky nesoucí jméno Julia Fučíka: například novinářský odznak či odznaky různých pracovních brigád, a to jak českoslovovenských, tak zahraničních (NDR).