Umístění vitríny na specifické místo interiéru Národního památníku na Vítkově nebylo náhodné – šlo o symbolickou intervenci do reálného prostoru. Na daném místě podle fotodokumentace v archivním fondu Julius Fučík a Gusta Fučíková proběhla 10. listopadu 1954 ceremonie symbolického pohřbu Julia Fučíka. Po roce 1948 totiž žižkovský Památník, původně určený k připomínce legionářů, sloužil jako tzv. stranické mauzoleum, v němž byl umístěn nejen nabalzamovaný Klement Gottwald, ale také urny s popelem dalších význačných komunistických činitelů a v neposlední řadě se zde nacházely symbolické hroby osobností, které byly reálně pohřbeny jinde, ať již v neoznačeném hromadném hrobě u věznice Plötzensee jako Fučík, či v rodinné hrobce jako v případě Jana Švermy.

Ve vitríně byly umístěny jakési „fučíkovské relikvie“ – například malá busta Jana Nerudy, náprsní taška, kravata, sovětské pero, pouzdro na brýle, školní brašna, peněženka a fotoaparát. Materiální předměty z pozůstalosti národního hrdiny, jehož tělo bylo gestapem vysloveně zakázáno vydat pozůstalým, jej jakoby zhmotňují na místě, kde byl v době rozkvětu svého kultu přítomen pouze symbolicky.

Ve vitríně bylo umístěno také několik archivních dokumentů: originál dopisu Ernsta Gerkeho ze dne 14. září 1943, zakazující vydat Fučíkovo tělo rodině (VÚA-VHA, fond Německé soudní spisy – odboj v ČSR 1939-1945); dopis ředitelství Národního památníku na Vítkově adresovaný ÚV KSČ ve věci navrhovaného programu symbolického pohřbu, listopad 1954 (ANM, fond Julia Fučíka a Gusty Fučíkové); a fotografie čestné stráže u symbolického hrobu Julia Fučíka.